XLII. CHAT: Ten večer?

8:03

Dee: Dobré ráno, Shaly, jak jsi to včera zvládla?

8:05

Shaly: Dobré ráno, Dee… Zvládla. Snad dobře. Jak ses vyspala?

8:06

Dee: Nic moc. Dlouho jsem nemohla usnout, i když jsem byla strašně unavená. Co Ty?

8:08

Shaly: Já jsem právě byla tak strašně unavená, že spát bylo jediné možné řešení.

8:09

Dee: Znám to. Ale ne vždycky tak moje tělo reaguje. Co máš dnes v plánu?

8:11

Shaly: Pojedu do práce, dodělat resty. Večer si půjdu zahrát odbíjenou, potřebuju to. A potom snad půjdeme se Supermanem do kina… Co Ty?

8:21

Dee: Já jsem teď na cestě do práce. Mám domluvenou jednu schůzku. Pak si potřebuju pochystat svoji přednášku na workshop. Jeden známý potřebuje probrat nějaké faktury a vyfiltrovat data, tak když mi to dneska pošle, budu tím trávit večer. Odbíjená i kino se Supermanem zní moc fajn.

8:23

Shaly: Koukám, že toho budeš mít hodně. Já se taky na závěr dne těším.

8:33

Dee: Můžu dnes čekat dopis?

8:35

Shaly: Chci ho napsat, jen by mi pomohlo, kdybych věděla, co všechno chceš napsat nebo jestli chceš, abych o něčem nepsala, protože na to třeba nejsi připravená. Nechci to rozhodovat za Tebe…

8:38

Dee: To oceňuju. Napiš mi všechno, co mi budeš chtít napsat. Myslím, že to tak má být a kdyby mi z toho třeba nebylo dobře, je pro mě důležité, že Ti to můžu dát vědět. Tohle vědomí mi stačí. Když by mě zajímalo něco víc, než co napíšeš, doptám se… Co Ty na to, Shaly?

8:50

Shaly: Dobře, Dee, uděláme to tak. Věřím, že to spolu zvládneme.

8:51

Dee: I já tomu věřím.

XLII. chat